S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.


TEST - GIGAWATT PC-4 EVO

GIGAWATT PC-4 EVO

"PC-4 EVO je jedním z nejefektivnějších síťových kondicionérů, se kterými jsem měl kdy čest se setkat, aktivní pračky Accuphase nevyjímaje, a to za celých patnáct let, co se testováním hifi zabývám...."

The review is available in English english version

Vítěz bere všechno

Filtrace nebo úprava napájení patří mezi nejdiskutovanější a současně nejvíce tajemstvím zahalená témata highendového audia. Jeden tábor tvrdí, že jakákoli filtrace je vlastně přiškrcením energie a jako takovou ji odmítají, jiní v ní vidí naprosto nezbytnou podmínku k úspěšnému fungování celého systému. V minulosti jsem se přesvědčil hned několikrát, že efektivní filtrace je nejen prospěšná, ale je i jedním ze základních stavebních kamenů dobrého zvuku.

GigaWatt PC-4 EVO

Je zajímavé, jak často se v různých hifi zájmových skupinách opakuje téma co je nejdůležitější částí audio řetězce. Pozorný čtenář si jistě ve článcích a recenzích Audiodromu odpověď již našel: Zlatým základem high endu je akustika poslechové místnosti. A pokud vyřešíte tento nelehký oříšek, je kvalita napájení hned druhým bodem. Jen tak si můžete být jisti (nebo alespoň být co nejjistější), že posloucháte komponenty, nikoli místnost nebo rušení nabalená na hudební signál po jeho cestě k vašim uším.

Pomáhat a chránit

Jsou-li vám vaše komponenty milé, měli byste je chránit proti poškození. K tomu pomůže jednoduchá přepěťová ochrana. Je to prakticky to nejjednodušší možné zařízení, které mnoho další škody nenadělá, měřeno ve vztahu ke zkreslení, vneseným domovními rozvody a sestavou elektrické zásuvky. V běžné krabičce přepěťové ochrany je jednoduchá pojistka, která sice proud škrtí, ale protože ani elektrárny ani elektrikář většinou nepoužívají kryogenní ošetření ani stříbrné vodiče, můžete nejspíš zůstat v klidu.

U distributorů a filtrů je situace lehce odlišná. Primárním úkolem distributoru a potažmo i filtru je vytáhnout střídavý proud ze zdi a dostat jej beze změny v kvalitě na místo poblíž hifi komponentů, ideálně ze signálu odstranit i rušení a interference. Konstrukce valné většiny takových zařízení  se točí okolo různě pokročilých filtračních stupňů, často jde o pouhopouhá oddělovací trafa. Jakmile filtr jednou něco ořezává, což se běžně děje, tak je vlastně skoro jedno, jak úspěšně odfiltrovává rušení a šum – pokud trpí dynamika, trpí všechno. Částečně negativní vliv na zvuk je tu tak spíše pravidlem a  vliv kompromisních zařízení se projevuje rozmazanějším nebo změkčeným basem, zmíněnou plošší dynamikou, neklidem v pozadí a nižší mírou definice a těžko popsatelné hudební ´substance´. Cesta za kvalitním distributorem či filtrem, tedy takovým, který přinejmenším neškodí, bývá nelehká – zapomeňte na Belkin nebo Supru. Výborná zařízení najdete u Quantum Resonant Technology v distribuci Nordost (Qbase QB4 a QB8), u GigaWatt (jejich lišta PF-2), IsoTek (i jednoduchý Aquarius toho umí hodně) nebo Monster Power HTS2600. Z dražšího ranku se úspěšně vede síťovým kondicionérům typu Furutech Daytona 303E.

Jako u všeho platí, že dokonalý filtr nejspíš neexistuje a volba bude vždy o kompromisu se zvážením přínosů, tedy pozitiv, a případných negativ a jejich dopadu na veškeré zvukové nuance. Teoreticky nejvyšší formou vylepšení napájení je aktivní filtr, pro který v našich končinách zdomácněl název pračka. Ten se od pasivní filtrace liší zejména tím, že dokáže opravovat AC sinusoidu, která k nám leze ze zásuvek, a napětí tak vlastně regeneruje. Kromě těchto oprav sinusoidy se však i aktivní filtr musí vypořádat s rušením a šumem, takže se pak nechová jinak, než povedený pasívní filtr.

Protože Audiodromu není GigaWatt neznámý, věděl jsem zhruba, co můžu od PC-4 EVO, který tvůrce Adam Szubert nazývá síťovým kondicionérem, očekávat. V mnoha ohledech GigaWatt toto očekávání naplnil, většinou je však předčil. PC-4 EVO je aktuálně to nejlepší, co můžete napájení svých miláčků dopřát.

Vyhodnocovat a zlepšovat

PC-4 EVO je top modelem firmy a představuje úplnou novinku. Staví na mnohaletých zkušenostech s předchozími produktovými řadami a zpětné vazbě, které se ně Adamu Szubertovi dostalo od uživatelů a kritiků. Celý proces zlepšování je u GigaWatt až průmyslově jednoduchý: Pokud to funguje, zachovej to. Pokud to nefunguje, eliminuj to. Pokud se to dá zlepšit, udělej to. Vyhodnoť to. A znovu to stejné, pořád dokola, donekonečna, dokud to není perfektní. Takhle vznikl i PC-4 EVO.

Adam Szubert rezignoval na využití separačních transformátorů, které vykazovaly příliš mnoho omezení vzhledem k přínosu, který poskytovaly, a místo toho se zaměřil na vývoj nové generace několikaúrovňové paralelní filtrace. V PC-4 EVO najdeme tři zcela nezávislé filtrační větve, každá pro určitou skupinu výstupních zásuvek. Tím bylo možné přizpůsobit ´výkon´přípojného místa příslušné zátěži, neboť jiné proudové nároky má analogové zařízení typu gramofon a jiné proudově náročný koncový zesilovač, který ve špičkách vyžaduje ohromné množství neškrceného proudu, jinak to odnesou jeho dynamické schopnosti.

Industriální účelnost najdeme i uvnitř PC-4 EVO. Výběr součástek byl nejen víc než pečlivý, ale řídil se pravidlem „pokud jsi na pochybách, předimenzuj to“. 550 mikrometrů silné stříbřené cesty cesty na deskách tištěných spojů jsou jedním z příkladů, stejně jako nízkoindukčnostní metalizované polyesterové kondenzátory v části RFI filtrace, nebo masivní tyče, které místo drátů distribuují proud v prvním filtračním stupni. GigaWatt nepoužil v PC-4 EVO na ochranu proti přepětí typické tepelné pojistky a místo nich práci zastává hydraulicko-magnetický spínač Carling, kterým se i celé zařízení uvádí do chodu a který je americkou firmou vyráběn na pro GigaWatt zakázku.

A vůbec, Adam Szubert je jeden z těch, kdo mezi prvními správně rozeznal dynamicky devastující účinky, které má na reprodukovaný hudební signál proudová limitace. Vše začíná už na vstupu. PC-4 EVO se nepřipojuje IEC konektorem, který stěží zvládne 16A zátěž, ale profesionálním PowerCon zámkem od Neutrik s bezmála dvojnásobnou kapacitou a až 70A rezervou pro špičkový signál. Obvody PC-4 EVO obsahují i vysokokapacitní články kompenzačního bufferu, který krátkodobě dokáže vyrovnávat nelinearitu připojené zátěže. To vše by mělo umožnit bezproblémový provoz i těch proudově nejhladovějších zesilovačů. Poslechové testy jsou toho nejlepším důkazem, jak jsem se sám přesvědčil.

 

GigaWatt Carling switch

Připojit a spustit

Na zadním panelu PC-4 EVO je kromě Carlingu a zásuvky PowerConu ještě 12 zásuvek typu Schuko se stříbřenými kontakty. Od června 2012 GigaWatt standardně osazuje do PC-4 EVO nový typ 040, který je zezadu pevně spojen s rozvodnými tyčemi, takže je kontakt spolehlivý a maximální. Zásuvky jsou seskupeny podle určení, kryogenizovány a před osazením demagnetizovány.

Uživatel má volnost ve výběru hlavního síťového kabelu, kterým se GigaWatt připojí do zdi, pokud je tento osazen zástrčkou PowerCon. Což většinou není, takže zaplesáte, když najdete s filtrem přibalený kabel LC-2 (Mk 2). Vzhledem k tomu, že recenzovaný kus byl k dispozici dříve, než Adam Szubert LC-2 (Mk 2) vypiloval, dorazil s kabelem LC-3. Protože jsem první generaci LC-2 i LC-1 už testoval, a to proti mnoha jiným síťovým kabelům, věděl jsem nejen co mohu očekávat, ale i to, že nemá smysl experimentovat s jinými kabely, neboť GigaWatt hraje nejlépe s vlastní šňůrou. K LC-3 mám pouze jednu připomínku, a to že je to velmi tuhý a neohebný kabel, který je obtížné nějak zkrotit. K tomu je to ještě kabel s poměrně hrubým opletem, takže je potřeba mít se na pozoru – můj SACD přehrávač to odskákal první malým škrábancem, takže jsem nakonec musel kabel obalit kouskem měkké látky, abych uchránil ostatní komponenty a zeď.

Jakmile je zapojeno, můžeme PC-4 EVO spustit. Výborná věc je šikovný kontrolní obvod, který vám dá vědět, jestli jste připojili ostatní komponenty se správnou fází – pokud ne, zabliká na vás malá červená LED dioda ze zadního panelu.

GigaWatt PC-4 EVO je prvotřídně zhotovený přístroj. Černě anodizovaný čelní panel (k dispozici i stříbrná) je vyfrézován z kusu hliníku, stejně jako loga GigaWatt. Centrální displej zobrazuje informaci o vstupním napětí. Na mě svítil zeleně, sympatické je, že si můžete vybrat i modrou nebo červenou a sladit tak přístroj s ostatními komponenty v řetězci. V mé poslechové místnosti se vstupní napětí po většinu času pohybovalo v rozmezí 238-242V, na výstupu, měřeno přesným voltmetrem Schneider Electric, bylo stejné jako na vstupu. Tak jak bylo již napsáno, GigaWatt vstupní amplitudu ani fázi neopravuje, pouze odfiltrovává rušivé složky AC sinusoidy.

Přes reprosoustavy Audio Physic Virgo V jsem na GigaWattu PC-4 EVO prověřil všechno, co bylo v době testu po ruce: do zásuvky, označené jako digital šly přehrávače Accuphase DP-78 a Pioneer PD-S 904G, do analogové předzesilovač C-11 a Bryston BP 25 DA, do zásuvek pro vysoký výkon pak Accuphase A-60 a monobloky Bryston 7B SST. Pochopitelně ne všechno naráz. Předzesilovač v audio řetězci běžně nepoužívám, ale byl jsem zvědav, co GigaWatt umí v rámci kumulativního efektu na všechny zapojené přístroje – vznikly tak prakticky dva kompletní řetězce, jeden kompletně Accuphase a druhý složený z Brystonu a Pioneeru. Síťová kabeláž byla kompletní Nordost Valhalla, modifikovaná piezo-keramickými koncovkami Furutech, do PC-4 EVO vedl firemní LC-3 se zámkem PowerCon. Z hlediska polarity napájení si všechny přístroje s GigaWatt sedly, alespoň soudě podle LED diody na zadním panelu PC-4 EVO, která se během testu nerozsvítila. Reproduktorová kabeláž a inetrkonekty nesly značku KrautwireHomegrown Audio.

GigaWatt doporučuje pro filtr alespoň 70 hodin zahoření, což se stalo měrou vrchovatou, protože první týden, co z ní cucal proud nenasytný áčkový Accuphase, byl ekvivalentem měsíce provozu s běžným integrovaným AB zesilovačem. Nutno podotknout, že zásuvky v mé poslechové mistnosti jsou na samostatném okruhu s jističem, takže na ně nejsou navěšeny ostatní domácí spotřebiče, vzduchotechnika nebo další rušivé elementy. Jak už bylo řečeno, elektrárny v dané oblasti příliš disciplinované nejsou a tak GigaWatt ukazoval trvalé přepětí na úrovni okolo 240V.

GigaWatt PC-4 EVO rear view

Rozlišit a transformovat

V době recenzování PC-4 EVO jsem měl k dispozici i nižší model PC-3 SE EVO. Rozdíl mezi oběma GigaWatty je cítit už na schodech, když jsem obě jednotky vláčel do prvního patra: jedna z krabic byla zatraceně o dost težší, pochopitelně šlo o PC-4 EVO, jak jinak. S oběma kondicionéry jsem pak strávil tři týdny. A byly to tři týdny, kdy m muzika obzvlášť bavila, protože jsem z celofánových obalů zrovna vybaloval ještě novotou vonící disky od InAkustik (Great Voices Vol. 1 & 2, Reference Sound Edition) a Holstovy Planety pod taktovkou André Previna a RPO, které vyšly původně u Telarc (CD-80133) a které ve 32-bitovém masteringu vydal na svém UltraHD americký FIM (LIM UHD 058). Převážnou část toho nejkritičtějšího poslechu jsem však realizoval pomocí jiných dvou lahůdek: kompilace Showcase (XRCD, Opus 3) s kolekcí akustické muziky, zaznamenané jediným Neumann mikrofonem na páskový magnetofon Telefunken v přirozeném prostředí vybraných koncertních sálů, a fenomenální nahrávky Ramirezovy Missa Criolla s José Carrerasem, původně vydané Philipsem (420 955-2) v roce 1987. Ta se dostala o jedenatřicet let později do spárů labelu First Impression Music a objevila se znamenitě remasterovaná na celostříbrném disku K2HD ve 24bit/100kHz.

Credo, třetí věta Ramirezovy mše, se odvíjí v neodbytném rytmu argentinské chacarera trunca, hnané nativními nástroji Latinské Ameriky. PC-4 EVO mělo v tomto typu muziky dokonalý pořádek. Úvodní loutna charango se materializovala přibližně dva metry za pravou reprosoustavou ve velmi jemném rozlišení, kdy v jakémsi tremolu rozeznívané struny nastupovaly v časově i prostorově přesně definovaném náběhu, nikoli však s ostrým říznutím, ale téměř hladivě, přesto však bleskurychle a nadmíru konturovaně. Jak už to bývá, muzika může náramně benefitovat z přítomnosti dvou sborů a přes PC-4 EVO nebylo nejmenších pochyb o tom, kde v prostoru se které těleso nachází. GigaWatt rozpletl klubko hlasů, a pokud jsem chtěl, mohl jsem se zaměřit na kterýkoli z nich a sledovat jej až do konce jeho partu.

Máme-li co do činění s ultrarozlišujícím přístrojem, jako je PC-4 EVO, je malý detail, jako je doznívání piana okolo 2´25, hotovou lahůdkou – masa vzduchu, rozechvělá strunami nástroje se rozběhne do prostoru nahrávky, aby se ještě jednou ve slabém záchvěvu vrátila v podobě odrazu od stěn sálu. Navíc toto všechno neprobíhá v temném tichu, ale na pozadí již nastupujícího bubnu, který sám posílá do prostoru další a další erupce reverberujícího rytmu. Credo plynulo bez nejmenšího stresu, kromě hudby samotné nebylo cítit nějaké napětí ani náznak uspěchanosti, která u nefiltrovaného systému typicky hraničí s jakýmsi mikrochaosem.

Podobně, tedy s pozorností a citem k nejjemnějsímu detailu, zacházel GigaWatt PC-4 EVO se skladbouVaquero z disku Opus 3. Houpavé a snové dílko bylo nahráno na jediný mikrofon v kamenném kostele ze 13. století, v důsledku čehož se mnohem více prosazuje doba dozvuku. Základní rytmus udržují chřestítka, která jsou přes PC-4 EVO co do rozlišení prostě f-a-n-t-a-s-t-i-c-k-á, zvláště v závěru tracku, kdy postupně splývají s tichem.

Přestože byl do GigaWattu zapojen i koncový zesilovač, respektive monobloky, nepřipadalo mi, že by tympán, který se občas připojil z hloubi scény, trpěl nedostatkem energie nebo vykazoval nějak změkčenou dynamiku.

Odstranit a trpět

Hlas Erica Bibba se ve I Want Jesus to Walk with Me pohybuje v hodně kontrastních polohách, náročných na rychlé dynamické přechody plus udržení správného témbru. PC-4 EVO poskytlo výborným zesilovačům i přehrávačům klid pro práci a umožnilo jim pracovat s ohromnou škálou odstínů, takže reprodukce byla bohatá na detail i harmonie a analogově fluidní. Přesně v tomto okamžiku ve mně začala hlodat myšlenka, že ono vlastně to PC-4 EVO možná ani tak moc nedělá, že bych stejnou míru detailu, harmonických barev a fluidnosti dosáhl i bez něj. Není nic jednoduššího než zmáčknout tlačítko STOP, všechno povypínat, vytahat síťové konektory z GigaWatt a napojit je přímo do zásuvek ve zdi. Pojďme poslouchat znovu.

GigaWatt PC-4 EVO

Když jsem skončil u I Want Jesus to Walk with Me, budu s ní i pokračovat. Co je patrné hned, je nárůst šumu v pozadí. Pozor, neplést se zvýšenou mírou ambience, tady šlo opravdu jen o jakýsi podprahový, ale jasně vnímatelný šum. Dokonce mi to začalo po chvíli vadit. V poměru k šumu se zmenšil kontrast kytary a vokálu a i když se dynamika Bibbova hlasu sama o sobě ani nezlepšila, ani nezhoršila, byl celkový dojem z nahrávky podstatně plošší a nezáživnější. Posunul se nám i témbr kytary, a to od těla směrem ke strunám, jako by zvuk vyměnil trochu svého dřeva za více kovu. Změna byla tak jasná a neoddiskutovatelně slyšitelná, že bych se klidně i krví upsal k jakémukoli slepému testu.

Velmi podobně dopadla i Missa Criolla, kde k celkově rozostřenému dojmu přibyl ještě pocit neklidu – zatímco přes PC-4 EVO si to dirigent vyloženě užíval, teď evidentně koukal na hodinky, byl myšlenkami někde jinde a tuto svoji nervozitu přenášel i na posluchače. Jednotlivé elementy do sebe přestaly zapadat a scéna byla lehce potrhaná, protože zmizel ten rozechvělý vzduch, který předtím dýchal mezi interprety. Ať chceme nebo ne, GigaWatt nám prostě umožní slyšet víc, než jsme sami sobě ochotni přiznat.

Dle očekávání byly snad nejvíce postiženy sbory. Především zmizel expanzivní pocit z prostoru, obě strany stereo obrazu se posunuly blíže k sobě a sboristé se jakoby promíchali, nebylo tak jednoznačné rekonstruovat obrázek orchestřiště. I když tento popis může vypadat dramaticky, nešlo o to, že by se systém bez PC-4 EVO nedal poslouchat. Pořád šlo o špičkovou reprodukci dokonale sladěného poslechového řetězce. Když ale víte, že stačí přehodit pár zástrček do černé krabice, která leží vedle na zemi a celé to bude o třídu lepší, v klidu dál poslouchat prostě nelze. Ve vysokých patrech high endu se posouváme nahoru jen o malé inkrementy, v případě PC-4 EVO je ale toto zlepšení setsakramentsky slyšet. Dopad není jen v tom, že dokážete rozpoznat rozdíl ve zvuku a jeho atributech, ale zejména v rovině nezměřitelné, emocionální, kdy vás prostě najednou přestane poslech bavit. Pokud je lék na dosah, není co řešit.

Na začátku této recenze jsem se zmínil, že mě zajímal kumulativní efekt PC-4 EVO na celý řetězec. Co když ale na kondicionéru nechám jen nevýkonové komponenty a koncové stupně připojím na domovní zásuvku, jak se pak zvuk změní? Teoreticky bych tak měl zajistit, že proudově náročná zařízení dostanou nefiltrovanou šťávu a měla by tak hrát lépe.

Na GigaWattu tedy zůstaly pouze zdrojové komponenty a předzesilovače. Opět Carreras, opět Ramirez, opět Credo a opět souboj dvou chórů v Santuario de la bien Aparecida. Na první dojem byla hudba průraznější a dopřednější, patrné to bylo hlavně na tympánu, který mi připadal energičtější a tranzient jeho nástupu lépe definovaný. To může být způsobeno buď tím, že filtr přece jen nějak napájení koncových zesilovačů škrtí, nebo naopak tím, že filtrované napětí dá více vyniknout dynamice – komprimovanější zvuk přímo „ze zdi“ tak snadno ošálí ucho a předstírá, že je v daném okamžiku atraktivnější. Člověk začne hloubat nad tím, že výkonové zesilovače do filtru přece jen nepatří. Moment, počkat! Co ta charanga, není to náhodou nějak rozostřené? A co Carrerasův tenor, kampak se poděl sametový témbr jeho hlasu? Takže zesilovače zpátky na PC-4 EVO. V high endu se vyplatí nespěchat. Půl dne jsem strávil přehazováním síťových šňůr mezi zdí a GigaWattem a nakonec si sám pro sebe udělal verdikt: přítomnost PC-4 EVO přináší tolik, že to hravě vyváží jakékoli jiné pochybnosti. Osobně bych neměl problém do GigaWattu zapojit úplně všechno.

 

Vyhrát a přetrvat

GigaWatt PC-4 EVO je naprosto špičkový přístroj a současně živoucím důkazem toho, kde se má začít budovat seriózní hifi systém. Pravda, není to zadarmo. Za tento zázrak zaplatíme 6,5 tisíce EUR, v korunách něco pod 170 tisícovek, tedy asi tolik, jako za velmi slušný zesilovač. To vše včetně LC-2 (Mk2) napájecího kabelu – za vyšší model síťové šnůry je si potřeba ještě připlatit. Přesto jsem toho názoru, že při porovnání s tím, co je na trhu, je cena kondicionéru více než odpovídající.

PC-4 EVO je jedním z nejefektivnějších síťových kondicionérů, se kterými jsem měl kdy čest se setkat, aktivní pračky Accuphase nevyjímaje, a to za celých patnáct let, co se hifi zabývám. Poskytuje solidnější a plnější zvukový obraz než můj modifikovaný Nordost Thor,  je transparentnější a dynamičtější než kterýkoli z modelů Power Plant od PS Audio, a nabízí zajímavější možnosti konektivity než novinkové PS-520 a PS-1220 od Accuphase.

K tomu všemu si připočtěte i perfektní zpracování – pokud by některý audio komponent měl přežít konec světa, který Mayové předpověděli na 2012 (už máme jen pár měsíců, zdá se), tak GigaWatt globální kataklysma určitě přežije. Nová civilizace, která se na naší planetě v budoucnu objeví, tak bude mít důkaz toho, kam až se vyhynulé lidstvo s filtrací sítě dostalo. Než k tomu však dojde, zaslouží si PC-4 EVO zcela jasnou známku 100% Reference, s malou výhradou týkající se neohebného přívodního kabelu. Dobrou zprávou je, že Adam Szubert pracuje na nové generaci svých kabelů, které jsou údajně mnohem přátelštější.

 

100% Reference

 

P.S. Vřele doporučuji si přístroj, v rámci služby, kterou nabízí lokální distributor, zapůjčit na doma. Samozřejmě jen v případě, máte-li našetřeno, protože porovnání stavů předpotom je natolik průkazné, že bych se divil, kdybyste PC-4 EVO chtěli vrátit.

 

© Copyright - obrazový materiál i text: Audiodrom

 

 

OGNlNTYwYj