Značka Indiana Line ze severoitalského Turína je na světě již pěkných pár let, v současném katalogu najdete jak několik řad běžných reprosoustav, k nim přídavek reproduktorů vestavných a také třeba ozvučení do automobilů. Základní firemní řadou je pak modelová linie Nota-X, které kraluje středně velký sloupek Nota 550 X.

Už při pohledu je jasné, že Nota 550 X jsou velmi klasické sloupky, u nichž se designér soustředil hlavně na dosažení kompaktních rozměrů zejména při pohledu zepředu. Ozvučnice mají pravoúhlé tvary, s výškou 88 cm, šířkou 17,5 cm a hloubkou 27,5 cm, které doprovází hmotnost 11,5 kg, patří reprosoustavy k těm snadno zakomponovatelným do běžných prostorů. Jednoduchost ozvláštňují vypouklé přisazené boční panely, vizuálně rozbíjející jednotvárnost černého strukturovaného vinylu.

Snadnost usazení do každého prostoru podtrhuje i třípásmová koncepce "vše vpředu", tedy všechny tři reproduktory a bassreflexový nátrubek jsou v horní polovině čelní stěny.

Na zadní stěně najdete krom informační nálepky jednoduchou vaničku s běžnými terminály - je tu jeden pár, vhodný pro všechny typy zakončení reproduktorových kabelů.

Výškám slouží měkká kopulka o průměru 2,6 cm, poměrně výrazně ponořená do zvukovodu, doplňují jí dva kónusy s 13,5 cm membránami na bázi polypropylenu, do kterého se přidává slída. Reproduktory jsou pak zakázkové, horní funguje jako středobas, spodní jako čistě basový reproduktor.

Výrobce udává frekvenční odezvu 38 - 22 000 Hz (bez udané tolerance), velmi nadprůměrnou citlivost 91 dB / 2,83 V / m a jmenovitou impedanci "4 až 8 ohm". Dělící frekvence výhybky nastavili v Indiana Line na 250 a 2 800 Hz.

Reproroustavy Indiana Line Nota 550 X jsme poslouchali v pražském studiu Rodel Audio, kde jim společnost dělal Marantz PM8006 a Marantz SA-14S1, vše bylo propojeno kabely AudioQuest základních kategorií a napájeno přes filtr Supra. Na výměnu jsme měli Naim Uniti Atom a pro srovnání další modely Indiana Line - Tesi 542 a Tesi 561, ale i průřez reprosoustavami KEF a Audiovector.

Nejhlubší tóny basy v "How Deep Is Your Love" od The Bad Plus ("For All I Care" | 2008 | Emarcy | 0602517821644) zvládl sloupek důstojně vzhledem ke své cenovce; umí jít pocitově poměrně do hloubky, jakkoliv je to spíše trochu měkčí, nadýchanější, vřelejší bas. Nota 550 X působí, že hrají poměrně snadno. Na danou cenu jsou pak sloupky také férově disciplinované, bas má tak akorát čitelnosti a soustředěnosti.

Energii hlasu Ann Hampton Callaway v "Blue Moon" ("Blues in the night" | 2006 | Telarc | CD-83641) podaly sloupky poměrně přímočaře, vokál je spíše takový civilní, možná místy i trochu tvrdší na sykavkách, nicméně v tom respektuje nahrávku jako takovou. Nota 550 X mají s ohledem na cenu dobře čitelné a férově transparentní střední pásmo, což možná ale potřebuje trochu pečlivější výběr elektroniky, abyste v nemaskujícím zvuku neskončili u ostrosti.

Kovovým tónům v nejvyšší části frekvenčního pásma Methenyho "Spirit of the air" ("Orchestrion" | 2010 | Nonesuch | 7559-79847-3) dal sloupek opravdu hodně objemu, hodně jiskry, hodně energie, nicméně tak, že to není jedovaté. I tady je cítit maličko tvrdší, přímočařejší podání, takové nepřikrášlené. Výšky jsou díky tomu i pěkně znělé a decentně detailní.

Na dynamiku Orffovy "O Fortune" z úvodu "Carmina Burana" v podání Riccarda Chaillyho a RSO Berlin (1984 | Decca | 411 702-2) byl sloupek objektivně trochu krátký, ale to není nic, co by s ohledem na cenu bylo nečekané. I u kotlů se ale Nota 550 X vlastně pěkně snaží a jdou za signálem poměrně snadno, snaží se o živost a ač vás nezavalí obřím zvukem a fyzickým důrazem, otočíte-li hlasitost trochu doprava, vysoukají s ohledem na cenovku solidní porci energie.

Nota 550 X se nesnaží akcentovat detaily, nevytahují v Davisově "Pharaoh´s Dance" ("Bitches Brew" | 1999 | Columbia | C2K 65774) nějaké drobnosti, ale spíše vyznívá hudba jako celek. Vzhledem k tomu, že zvuk je ale vlastně velmi pěkně čistý na standardy dané třídy a Indiana Line hrají tak nějak bez příkras, s realistickým přístupem k věci, přehlednost tu neschází a takhle nějak by mělo fungovat základní hi-fi.

Abyste dostali funkční a spojitou pravolevou scénu třeba ve "Waiting" od The Paperboys ("Closer to the music vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2), budete muset ozvučnicemi trochu hýbat a nalézt jim jak optimální vzdálenosti od stěn, tak také optimální rozteč nebo i detaily jako je vtočení a vůbec. Pak je šíře scény definována právě vzdáleností ozvučnic. Není to chaotické, ani holografické zobrazení hudební scény, je to, dalo by se říct, prostě a jednoduše "normální".

Cashova "Like a soldier" ("American Recordings" | 1994 | american | 0602537351145) je pak dobrou ukázkou, že se Nota 550 X nesnaží o muzikálnost nebo o "hezký" zvuk za každou cenu, že se naopak zdá, že se snaží co nejméně vstupovat hudbě do cesty. Vzniká z toho snad trošku přímočarý, v dobrém smyslu slova jednodušší zvuk, než je v dané třídě zvykem, ale to určitě nevadí.

Sloupky Indiana Lina Nota 550 X jsou zhmotněním toho, jak by asi mělo vypadat finančně nenáročné hi-fi. Sloupek není malý, ale přesto je skladný, není luxusně zpracovaný, ale za dané peníze neudělá žádnou ostudu, není muzikální, ale jeho přímý, nekomplikovaný přístup k reprodukci vyzní ve správné kombinaci živěji, než by cenovka napovídala. Je fakt, že tichý noční poslech není jejich nejsilnější stránkou, ale na druhou stranu vydrží dobře hrát nahlas, což se může hodit nejen u hudby, ale i u filmů. Obecně jsou tak Nota 550 X nepříliš finančně náročným řešením, které se snaží seč může, aby v dané cenové kategorii fungovalo "neutrálně" a je to tak rozumný sloupek za rozumnou cenu.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, sedačky,...) a mnoha akustickými panely, byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici.

Reálný nástup reprodukce někde mezi 30 a 40 Hz je na poměry cenové hladiny velmi slušný, byť precizní frekvenční vyrovnanost nebyla zjevně cílem návrhu. Soudě podle dalších měření je propad na 480 Hz charakteristikou prostoru, ale ostatní kupříkladu propad na 3 kHz následovaný zdůrazněním výšek je vlastností reprosoustav, stejně jako zdůraznění v pásmu 40 - 150 Hz. Nebýt propadu způsobeného prostorem, bylo by zdůrazněné také vokální pásmo.

Křivka impedance (červená) je až překvapivě kultivovaná. Je tu vidět naladění bassreflexu na 40 Hz a impedance se velmi spořádaně drží u 5 ohm a výše, je velmi hladká a čistá, takže snad jen pásmo pod 100 Hz nabádá k volbě alespoň trošku lepšího zesilovače, jinak však Nota 550 Xnejsou složitou zátěží.