V Itálii kolem Turína se rozkládá poměrně velká průmyslová oblast, známá třeba i jako domov Fiatu, ale obecně také jako průmyslové srdce Itálie. Sídlí tu - tedy konkrétně v Rivoli na okraji Turína - také jeden z nejstarších italských výrobců reprosoustav, kterého byste ale podle jména patrně situovali spíše do USA. Jde o značku Indiana Line.

Pojmenování firmy vzniklo koncem 70. let, tedy v době, kdy bylo v kurzu mít anglicky znějící značku. Dnes Indiana Line patří do konglomerátu Coral Electronics, kde se vyrábí například i ozvučení do automobilů. Signifikantní pro nabídku Indiana Line je pak rozhodně cenová atraktivita - nejlevnější pár klasických reprosoustav pořídíte za nějakých 5 000,- a top model firmy jen lehce přesahuje cenou 40 000,- Kč za pár.

V Indiana Line říkají, že jejich cílem je nabídnout co nejvíc za co nejméně. V základu se katalog dělí na nejvyšší řadu Diva, střední Tesi a základní Nota X. Prostřední Tesi ještě můžete zvolit buď v lakovaném nebo vinylovém povrchovém provedení, které se liší nejen tím zjevným (tedy typem povrchu), ale identicky koncipované a osazené modely i lehce svým tvarem.

Model Tesi 542 v lakované verzi je vrcholem dané řady, přesto zůstává velmi skladným, maličkým sloupkem. Klasicky a nepřekvapivě tvarovaná ozvučnice stojí na malé základničce, která pomáhá se stabilitou, ale nepřekračuje půdorys ozvučnice samé.

Tesi 542 měří na výšku pouhých 82,5 cm, do šířky jen 13,5 cm a do hloubky stále nenápadných 24 cm. Ozvučnice z MDF panelů tloušťky 1,5 cm váží jen 9,4 kg, takže to není rozhodně žádný dominantní interiérový prvek.

Vzadu najdete v běžné vaničce dvě sady mírně vzhůru nakloněných reproterminálů, vše ostatní je vpředu. Tedy vysokotónová kopulka o průměru 2,6 cm, středobas s klasickým kónickým tvarem a velkým fázovým nástavcem má průměr 12 cm, stejně jako basák vlastně celkově identické koncepce včetně velkých a velmi měkkých vlnek závěsů. Ještě o kousek níž se pak otevírá poměrně široké maličko zakulacené ústí plastikového bassreflexu.

Maličké sloupky jsou postaveny jako třípásmové, výhybka dělí měničům práci na 180 a 2 700 Hz. Reprosoustavy nabízí vysokou charakteristickou citlivost 91 dB / 2,83 V / m a impedanci "4 - 8 ohm" dle vyjádření výrobce. Frekvenční odezva 38 - 22 000 Hz je udávaná bez tolerance a zdá se být s ohledem na plochy membrán i litrový objem ozvučnice hodně ambiciózní.

Indiana Line Tesi 542 jsme poslouchali v pražském studiu Rodel Audio, kde hrály se značně naddimenzovanou sestavou Marantz PM8006 / Marantz SA-14S1, případně s Naim Uniti Atom, propojeno bylo kabely Supra a AudioQuest základních řad. Srovnávali jsme jednak s dalšími dvěma modely Indiana Line (Nota 550 X a Tesi 561), jednak byly k dispozici různé modely od značek KEF či Audiovector.

Na to, jak jsou Tesi 542 maličké, umí překvapit objemem a důrazem svého basu, minimálně v rámci dané cenové hladiny. Basová linka v "How deep is your love" v podání The Bad Plus ("For All I Care" | 2008 | Emarcy | 0602517821644) byla poměrově hodně výrazná, je cítit snahu o vytvoření mocného basového základu. Hluboké tóny jsou vlastně poměrně energické, ani nekonkrétní, ani příliš utažené, možná lehce vřelejší, ale celkově poklidné a laděné tak, že máte pocit, že "tam dole" něco podstatného je a přitom vás zvuk neunavuje přehnaným přebytkem nebo efektem.

I vokál Ann Hampton Callaway v "Blue Moon" ("Blue in the night" | 2006 | Telarc | CD-83641) byl poměrně čistý, férově kontrolovaný, beze stopy vulgarity i při vyšší hlasitosti nebo v okamžicích, kdy se do toho zpěvačka pořádně opře. Přednes byl nenačančaný, ale nebyl ani technicky suchý či strohý, opět je to s klidem, v dané hladině solidně a srozumitelně a hlavně dlouhodobě neúnavně prezentované vokální pásmo, které je "tak akorát" - slušně čisté, slušně energické, nederoucí se kupředu, ale rozhodně ani jakkoliv "uspávací".

Výšek ve "Spirit of the air" Pata Methenyho ("Orchestrion" | 2010 | Nonesuch | 7559-79847-3) bylo opět objemově o něco více, ale ani tady to neprovázel pocit nucené energičnosti nebo vtíravosti. Tóny cinkátek, chřestítek a všelijakých dalších kovových perkusí a strunných brnkátek byly možná trošku tenčí, zato férově čisté, šum několika linek činelu už se začínal pomalu rozevírat do jednotlivých ohraničených úderů. Zvuk na výškách je takový celkově lehký a mírně nadýchaný.

Dynamika Orffovy "O Fortuna" ("Carmina Burana" - Riccardo Chailly + RSO Berlin | 1984 | Decca | 411 702-2) byla poněkud nad síly malého sloupku, stejně jako je ale prakticky nezkousnutelná pro jakékoliv konkurenty stejné cenové třídy. Vyzářená energie a schopnost "nerozpadnout se" v dynamických špičkách ale rozhodně představuje solidní standard dané třídy, zvuk je opět trochu tenčí, ale zase opravdu férově drží pohromadě a ani úder tympánu nevede k pocitu nějakého chaosu, hudba zůstává solidně čitelná. Je cítit, že Tesi 542 jsou stavěné hlavně pro běžnou hlasitost, ani šeptavě potichu, ani jako na rockovém koncertě, tak fungují nejlépe.

Reprosoustavy Indiana Line kladou svým naladěním důraz na komfortní zvukové soužití. V Davisově "Pharaoh´s Dance" ("Bitches Brew" | 1999 | Columbia | C2K 65774) se tak nepídí po zdůrazňování jednotlivých detailů, jadrná trubka je maličko hladší, výšky jsou decentní a bas není nějak dramaticky korpulentní, ale všechno tak nějak funguje jako celek, je to klidné a solidně čitelné, nevzniká tu žádný pocit, že něco schází nebo se snaží být až příliš výrazné.

Podání prostoru hudební scény ve "Waiting" od The Paperboys ("Closer to the music vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2) bylo pěkné, pěkně organizované v pravolevém směru, dobře čitelné a vzdušné. Žádný pocit chaosu nebo nervozity a i když to není holografické ztvárnění reality, je to pěkně propracovaný, v pravolevém směru soudržný prostor, který je definovaný co do šířky vertikálními osami ozvučnic. Tesi 542 pak nejlépe fungují v rozumné vzdálenosti od vás, tj. v té "běžně obývákové" kolem dvou metrů.

Cashova "Like a soldier" ("American Recordings" | 1994 | american | 0602537351145) vás možná díky celkově velmi klidnému projevu sloupků Indiana Line nedožene k slzám svou strhující intenzitou, ale zase je nutné přiznat, že hlas je pěkně čistý, kytara je už jednoduše kytara a hudba plyne, poskládá se do příjemného proudu tónů, který je naprosto bezkonfliktní a poslouchatelný i celkem nahlas stále se stejným, uvolněně jemným stylem. Můžete poslouchat bez únavy celé hodiny a napříč žánry.

Maličké sloupky Indiana Line Tesi 542 jsou zhmotněním solidního zvukového standardu své cenové třídy s citem pro kompaktní a moderní vzhled, který zapadne celkem univerzálně do moderního obýváku. Univerzální je pak i zvukové podání, které možná nehýří ani energií, ani dynamikou či detailem, ale ani u jednoho atributu vás nenapadne, že něco chybí, což je ve finále velmi důležité. Sloupky pak dobře fungují v běžných místnostech a při běžných hlasitostech a prostě a jednoduše jsou to "normální reprosoustavy do 20 000,-", které mají v reálu trochu objemnější naladění na středech i výškách (aby byl zvuk "hezký"), ale ne tak, aby to unavovalo. Tesi 542 jsou prostě dobře fungující reprosoustavy za rozumnou cenu pro běžné každodenní poslouchání.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, nadstandardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, absorpční panely,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.

Na frekvenčním průběhu je vidět snaha o mírné zdůraznění pásma hlubokých tónů, kdy energie pásma zhruba 40 - 400 Hz o pár dB přesahuje zbytek pásma. Nicméně jde o "atraktivní" naladění, činící bednu dojmově plnější a bohatší, než byste podvědomě čekali. V basech jsou zřetelné vrcholy a zdůraznění na 50, 90 a 300 Hz, naopak na cca 480 Hz je malý propad, který se však vyrovnává s větším odstupem od beden. Pásmo 500 - 8 000 Hz je skvěle vyrovnané, nad touto horní hranicí je cítit lehký přídech na výškách, ale skutečně jen lehký, opět směřující k živějšímu pocitu reprodukce.

Průběh impedance (červená) je velmi klidný, odhaluje bassreflex naladěný na cca 55 Hz a naopak neukazuje na žádnou přítomnou nežádoucí rezonanci kabinetu. Snad jen pásmo pod 200 Hz může s ohledem na třídu znamenat lehkou nutnost hledat nějakou vhodnou elektroniku, ale Tesi 542 se zdají být celkově nekomplikovanou zátěží.

+ kompaktní rozměry a zajímavý vzhled

+ decentní standard dané cenové třídy

+ celkem snadno se rozehrávají

+ nemají žádnou nepříjemnou charakeristiku