Gramofony Thorens mají rozhodně výbornou pověst, snad i díky tomu, že z této švýcarské produkce vychází již od roku 1903. V posledních letech se nejvýraznějším produktem firmy stal „trojúhelníkový" TD 309 ze střední třídy, nejvíce produktů ale najdete v kategorii do 30 tisíc. Jedním z nejzákladnějších modelů je pak TD 190-2, vcelku jednoduchý, plně automatický gramofon klasických tvarů.

Thorens TD 190-2 nemůže být vizuálně ortodoxnější – velká základna z téměř centimetr tlustých MDF desek je upravena vinylovou fólií se strukturou, celkové zpracování je na danou cenovou kategorii velmi dobré. Možná je to i tím, že Švýcaři nevyrábí tento model v Číně, ale v Německu. Gramofon stojí na čtveřici velkých nožiček s odpružením.

Vizuální dominantou je pod plastovým krytem hliníkový talíř o hmotnosti 0,7 kg, spočívající na plastovém podtalíři. Právě ten je roztáčen klasickým řemínkem za pomoci DC motorku s elektronickou regulací. Na talíři je klasická plstěná podložka.

Vlevo od talíře najdete třípolohový, relativně velký přepínač, jímž se volí rychlost otáčení – jako jeden z nemnoha gramofonů této cenové třídy umožňuje krom rychlosti 33 a 45 zvolit i 78 otáček za minutu. Na straně druhé je pak lehce vyvýšená plocha, na níž spočívají ovládací prvky i raménko.

Když jsme u raménka, jde o model TP 19, tedy o rovnou dutou trubičku z nemagnetické kovové slitiny. Na hlavici je osazena MM přenoska Ortofon OMB 10, odpovídající základní kategorii gramofonu. Snadné nastavení vhodných provozních parametrů umožňuje nevelké protizávaží s cejchovanou stupnicí; magnetický antiskating lze opět nastavit snadno vroubkovaným kolečkem u základny raménka.

Protože jde o gramofon plně automatický, vše potřebné zajistí pouhé dvě páčky. Jeden přepínač volí průměr přehrávané desky (17 nebo 30 cm), druhý spouští automatiku (tedy přesněji říká jí, že má počkat, až uživatel uvolní páčkou raménko a pak začne konat). Ta přesune přenosku nad první drážku a po dohrání zase vrátí do původní polohy. Automatika gramofonu funguje bezchybně a s velkým komfortem, pokud péče a rituály kolem vinylového přehrávání není vaším šálkem kávy a přesto se černých desek nechcete vzdát.

Na zadní straně najdete signálové kabely a zemnící drát se štědrou délkou 1 m, vše je pevně zakomponováno do těla gramofonu – i to však odpovídá jak cenové třídě, tak zaměření na co nejsnazší provoz.

Gramofon Thorens TD 190-2 jsme poslouchali na elektronice Naim Nait XS,případně na NAD C370, alternativním zdrojem signálu byl Pro-Ject Elemental a phono předzesilovačem Pro-Ject Phono Box. Měli jsme možnost zkoušet pro vylepšení zvuku také závaží SSC Recordpoint. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30, Xavian Bonbonus, ale i Jamo C97 nebo Bowers&Wilkins CM6 S2 s podporou B&W ASW10 CM S2.

V basovém pásmu gramofon, nebo spíše jeho přenoska, nabízí poměrně významný objem, nicméně velmi neuspěchaný, měkký. Definice tónů a oddělení jednotlivých brnknutí kontrabasu v „Run the voodoo down" Cassandry Wilson („Travelling Miles" | 1999 | Blue Note | 7243 8 5412318) není v rámci cenové kategorie špatná, vše by nicméně mohlo mít znatelnější impuls.

Střední tóny nijak nevystupují nad zvukový celek, jsou velice nekonfliktní – hlas Kate Bush v titulní skladbě elpíčka „The Sensual World" (1989 | EMI | 7930781) byl příjemně srozumitelný, poklidný a zcela prostý sykavek, kulatý a velmi neúnavný. Byla v něm cítit i energie a živost.

V rámci entry-level kategorie jsou poklidné a přehledné výšky spíše výhodou, nemusíte se bát ostrosti nebo nacinkanosti. Na druhou stranu činely v „Turn to Stone" z desky „Out of the Blue" od ELO (1977 | Jet Records | KZ2 35530) rozhodně nezní plechově či tupě, naopak již začínají mít slušné prokreslení.

Celková umírněnost je znát také na neefektní, avšak ne špatné dynamice. Úvodní velký buben v „Lion in Winter" od Bee Gees („Trafalgar" | MFSL | 1-263) má již znatelnou hloubku a byť vás svou energií nekopne do žeber, důraz je znatelný a tón docela plný. Úderům také sluší větší objem a měkkost, s jakou je gramofon servíruje.

„Obsession" ze stejnojmenného alba Boba Jamese (1986 | Warner Bros. | 925 495-1) přinesla dobře přehlednou zvukovou scénu, celkově vřelejší a i když spíše hutnější, než vysloveně transparentní, nástroje bylo možné dobře rozeznat, bez vzájemného překrývání. Lokalizace pak byla slušná, odpovídající cenové třídě. V Cavově „High Boson Blues" („Live from KCRW" | 2013 | BS006V) byla scéna znatelná dokonce i v předozadním směru.

Zvuk Thorens TD 190-2 je v dobrém slova smyslu jednoduchý a nekonfliktní. I starší nahrávky zní příjemně, vřelost, kterou TD 190-2 do přednesu vkládá, sice možná není audiofilsky puristická, ale to ostatně není ani plně automatický gramofon – ten je určen pro maximální komfort a tady si podávají ruku jak pohodlí ovládací, tak pohodlí zvukové. Thorens TD 190-2 je také již velkým, pěkně vypadajícím klasickým gramofonem, jeho automatika je skutečně příjemná na ovládání a pokud budete chtít pokročit s kvalitou zvuku, stačí nasadit lepší přenosku a samotné šasi by jí nemělo být brzdou. Za 13 tisíc tak můžete mít gramofon, který nese zjevnou genetickou výbavu firmy Thorens a může se stát fajnovým společníkem pro příjemně nenáročné přehrávání černých desek.

Kč 12 790,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ maximálně pohodlné a již slušně hrající řešení

+ máte pocit, že máte doma „velký" gramofon

+ hraje měkce a tedy nekonfliktně, příjemně

+ rozumná cenovka

ZÁPORY

• zvuk je přeci jen méně konkrétní (stačí ale sáhnout třeba po jiné přenosce)

www.hifi-voice.com