MM a MC gramofonové přenosky:

• MM a MC gramofonové přenosky:

Způsob, jak přeměnit pohyb na elektrické kmity, je elektromagnetická indukce. Na základě elektromagnetického principu bylo zkonstruováno několik typů měničů, v nichž se jednou pohybuje součást miniaturního magnetického obvodu, na jehož pólových nástavcích je navinuta snímací cívka a jindy se pohybuje miniaturní cívečka v poli trvalého pevného magnetu. Tak jsou definovány dva základní druhy těchto přenosek – s pohyblivým magnetem (Moving Magnet = MM) a s pohyblivou cívkou (Moving Coil = MC). Trvalý magnet je u některých typů nahrazován elektromagnetem, na principu funkce se ale nic nemění. Protože velikost napětí naindukovaného ve finále ve vinutí je úměrné rychlosti pohybu hrotu a následně v měniči vodiče vůči magnetickému poli (a naopak), nazývají se tyto přenosky rychlostní.

Jejich výhodou je minimální setrvačnost pohyblivých částí, pro přesné kopírování drážky jim proto stačí přibližně 10x nižší přítlačná síla, než jakou potřebují přenosky výchylkové. Díky tomu tyto přenosky svými hroty daleko méně poškozují tvar drážky v desce a záznam zůstává déle ve kvalitě, v jaké byl vylisován. Bohužel, nic není zadarmo, výstupní signál těchto přenosek je velmi slabý, u MM je v řádu 5-10mV, u MC dokonce jen kolem 1mV, takže je k jeho dalšímu zpracování nutný předzesilovač. Aby různé vstupní parametry zesilovačů neovlivňovaly různé typy přenosek každou jinak, byly připojovací parametry těchto přenosek normalizovány. Pro nejrozšířenější MM přenosky platí požadavek připojovací impedance 47kΩ.

Přenosky se samozřejmě liší podle předpokládaného použití – domácí poslech, profesionální zvukařina nebo dokonce DJ-ing mají na přenosky někdy i dosti protichůdné požadavky, všechny se ale snaží (nebo by se snažit měly) o co nejvěrnější reprodukci záznamu.

PŘEDZESÍLENÍ JE NUTNOST

Zesílení signálu na úroveň zpracovatelnou běžnými vstupy zesilovačů má za úkol předzesilovač neboli „preamp“ (preamplifier), který má navíc nelineární kmitočtovou charakteristiku. Lineárně se chová pouze ke kmitočtu 1kHz, kmitočty nižší jsou předzesilovačem zesilovány více, kmitočty vyšší jsou naopak zesilovány méně. Důvodem pro tuto zdánlivě nelogickou operaci je nutnost při tvorbě záznamu zmenšit velké výchylky basových kmitočtů, aby zbytečně nezabíraly prostor na desce (drážky by musely být příliš daleko od sebe a na záznamovou oblast desky by se vešel kratší záznam) a naopak zvětšit mechanickou velikost výchylek vysokých kmitočtů, aby se daly do materiálu desky vůbec zaznamenat a později z něj i sejmout. Sekundárním efektem potlačení vyšších kmitočtů v předzesilovači je i redukce šumu ve výsledném signálu.

Při záznamu se musí obrácený průběh záznamové korekční křivky dodržet co nejpřesněji, aby se na výstupu korekčního předzesilovače objevil signál v podobě co nejshodnější se signálem původním. Průběhy korekcí, zpočátku u různých firem odlišné, byly po vzniku Americké asociace záznamového průmyslu (RIAA) standardizovány a výsledná křivka je známá jako „RIAA korekce“. Její průběh je přesně definován a mezinárodně respektován jako norma. Ale to už je zase jiná kapitola…

• Gramofon versus přenoska:

V highendové kategorii jsou kompletní gramofonová šasi včetně přenosky zastoupena zcela minimálně. Jaký poměr cen je u gramofonu a přenosky optimální? Zjednodušeně můžeme říci, že gramofon a přenoska se na výsledném zvuku podílejí půl na půl, což svádí k radikálnímu tvrzení, že stejný poměr by měly zachovat i jejich ceny. V paxi však na přenosku vesměs připadá 25-35% z celkové ceny do gramofonu. To je rozumný poměr uživatelské hodnoty k pořizovací ceně. Další posun zvukových kvalit směrem vzhůru by si nárokoval exponenciální nárůst ceny přenosky, což analogicky známe i od jiných komponentů.