Dave Brubeck Quartet - Evropa je jejich!

Americké ministerstvo zahraničí povzbudilo, že DBQ, ke kterému se nedávno připojili Joe Morello a Eugene Wright, zahajuje velké turné na evropské půdě. 26. února 1958 zazněl jejich první koncert v Nizozemsku, v legendární hale Concertgebouw v Amsterdamu, obvykle věnované klasickým koncertům. Předchází jim závratná aura budovaná od spolupráce Davea Brubecka a Paula Desmonda v roce 1951. Dave Brubeck bude na obálce časopisu Time v roce 1954. Říká se, že Duke Ellington zaklepal na dveře svého hotelového pokoje, aby mu poblahopřál a že Dave Brubeck odpověděl: "Měl jsi to být ty." Věnoval mu jednu ze svých nejslavnějších skladeb, „The Duke“, která se objevuje na tomto albu.

Tohoto zimního večera vystupují čtyři mladí Američané kolem třicítky na pódia Concertgebouw.

Představujeme si plný sál v mumraji očekávání a čtyři hudebníky pohlcené touhou i trémou. Nesmělým potleskem začíná Desmond téma „Two Part Contention“ tímto melancholickým, jemným a třpytivým zvukem, který ho charakterizuje. Klavír ho zdvojuje a rezonuje zpětný záběr, který odhaluje jeho klasický výcvik a znalosti kontrapunktu získané během let u mistrů Milhauda a Schonberga, jeho představivost melodickou i rytmickou, jeho přirozenou schopnost svádět. Pak přichází Disney s klavírním úvodem k „Someday My Prince Will Come“ – tři roky před vydáním eponymního alba skvělého Milese Davise. Pokračují „These Foolish Things“, standardem z 30. let, který napsal Jack Strachey a který přispěl ke slávě Elly Fitzgerald. Paul vede cestu svou hrou tak plynulou, tak vzdušnou, přerušovanou některými drsnými a disonantními kontrasty, což v případě potřeby dokazuje dokonalé umění ve hře harmonických obratů. Skladba, kde se tradiční melodie proplétají v klavírním zvuku, který je syrový a rafinovaný. Pak se na saxofonu objeví téma „One Moment Worth Years“. Zdá se, že Eugene „senátor“, jak se mu s oblibou přezdívá, vede tento intimní dialog neviditelnou rukou s obratností zcela vybudovanou v citlivosti. „For All We Know“ se usadí ve stejném duchu a vede k bouřlivému potlesku. Je na Joeovi, aby si vzal světlo. Posluchači objeví s "Watusi Drums" výjimečného bubeníka, který byl před 15 lety předurčen ke kariéře virtuózního houslisty hrajícího na Mendelssohnův koncert s Boston Orchestra, ale který se po setkání s Jasha Heifetz a přesvědčení, že se mu nikdy nevyrovná. , se rozhodl přejít na bicí. Jeho hra odhaluje jedinečný švih z něžné a zábavné sladkosti. Rychle následuje „The Wright Groove“, krátký název napsaný Eugènem. Koncert končí poctou Ellingtonovi skladbou „The Duke“ a mistrovskou skladbou „Take the A train“, klasikou ze 40. let minulého století, která bude podpisem Ellington Orchestra a bude zde reprodukována ve víru vášně a inovativních rytmů. Prostřednictvím přijatých opatření, přerušovaných jedním nebo dvěma hromovými smíchy, je nastíněn duch kreativity, který v následujícím roce povede k vydání legendárního alba „Time out“. Bohužel soundtrack končí dříve, než tato skladba skončí. Rozhodli jsme se však zachovat uloženou část jako svědectví o tomto inovativním duchu, který tehdy klíčil v umění tohoto mimořádného kvarteta a času. Tento koncert zahájil triumfální kariéru v Evropě. Nesl v sobě komunikativní nadšení, které definitivně zůstává nesmazatelným znakem těchto čtyř výjimečných hudebníků.

RECORD 1

RECORD 2

• Dave Brubeck, Piano
• Paul Desmond, Saxophone
• Eugene Wright, Bass
• Joe Morello, Drums

Nahráno v Concertgebouw, Amsterdam, Nizozemsko dne 26.II.1958
MONO ℗ 1958 VARA

Remastered ℗ & © 2022 THE LOST RECORDINGS
Vyrobeno a vytištěno v Německu

Remasterováno z původních analogových kazet
33 ot./min. Řezy laku: Kevin Gray
180g 2-vinylové album
1. číslované vydání, 2000 výtisků