"Ella Fitzgeraldová - Jako za starých dobrých časů Savoye!"

Vše začalo shodou okolností a spoluúčastí Ronalda Trische, ředitele východoněmecké hudební agentury, a Horsta Lippmanna, představitele velkých amerických umělců v Západním Berlíně.

V lednu 1967 absolvovala Ella Fitzgerald evropské turné s Dukem Ellingtonem a jeho orchestrem. Po koncertě v Západním Berlíně je 25. leden dnem volna. Skočí po příležitosti zorganizovat poněkud dobrodružným způsobem „objížďku“ z Elly do východního Berlína. Tuto středu večer ve 23 hodin se do Friedrichstadtského paláce hrnou 3000 lidí. Toto vystoupení ve východním Berlíně bude jediné v jeho kariéře. Žádný velký orchestr za ní, ale 3 výjimeční hudebníci z Jimmy Jones Tria, kteří ji doprovázejí.

Věc je nebezpečná. Karlheinz Drechsel, jeden z organizátorů a otec Ulfa Drechsela, našeho zpravodaje v Německu, popisuje ve svých Pamětech příliš nervózní Ellu, když se po přejezdu Check Point Charlie ocitla v zákulisí. V myšlenkách ji pronásledují neobvyklé úzkosti: tenhle koncert není jako ostatní, neměla dost času na zkoušku, co si pomyslí publikum, co od ní očekávají, podaří se jí ho svést? Nikdo ji nedokáže uklidnit, špatně zachází se svým věčným bílým kapesníčkem. Tyto myšlenky se mu honí hlavou, když jeho manažer Norman Granz vstupuje na pódium a představuje hudebníky: Sam Woodyard na bicí, Bob Cranshow na kontrabas, Jimmy Jones na klavír, a pak se spokojí s jednoduchým „Myslím, že všichni znáte Ellu .“ Vstoupí, zamumlá plaché „danke schön“ a diváci ji jako zázrakem vítají bouřlivým jásotem. Ani ne po nádechu se napjatý úsměv, který označoval jeho rty, proměnil ve smích štěstí. „První dáma jazzu“ vychází ze svého torpéru. Chystá se přednést jeden ze svých nejpamátnějších koncertů východoberlínskému publiku.

The Lost Recordings se podařilo získat originální analogové kazety tohoto jedinečného představení, jednu ve stereo a druhou v mono. Ani jedna verze nebyla kompletní. Bylo nutné koncert zrekonstruovat a před restaurátorskými pracemi vybrat verzi každého titulu, která nejdokonaleji odhaluje kouzlo okamžiku.

Téměř hodinu a půl nabízí veřejnosti kolem dvaceti titulů z druhé strany zdi, střídá nadčasové standardy s aktuálními hity od Beatles po Nancy Sinatrovou...

Je pak jedna hodina ráno . Koncert by měl skončit. Ale ovace jsou obrovské. Publikum nechce Ellu pustit. Vrací se, aby přednesla přídavek své dětské písně „A-Tisket, A-Tasket“ a apoteózu ve formě „Hello, Dolly!“ ".

Pozdě v noci, než nasedla do auta a vydala se směrem k Západnímu Berlínu, vyčerpaná, ale opilá štěstím, přiznala Karlheinzi Drechselovi: „Bylo to jako za starých dobrých časů Savoye! ".

Ref.: TLR-2304050
Registrováno ve Fredrichstadt-Palast, Východní Berlín, Německá demokratická republika, dne 25.1.1967
STEREO ℗ 1967 DRA, *MONO ℗ 1967 Soukromá sbírka

Remastered ℗ & © 2023 THE LOST RECORDINGS
1. vydání Book-Double UHQCD

Remasterováno z původních analogových kazet
20stránkový booklet
Pressed in Japan

UHQCD 1

UHQCD 2

• Ella Fitzgerald, Vocals
• Jimmy Jones, Piano